|
|
Závislost obsahu vybraných kovů na množství a kvalitě organické hmoty v půdě
Janovský, Jakub
Cílem experimentu bylo posouzení závislosti obsahu vybraných kovů (Fe, Cu, Zn, Mn, Ni a Pb) na množství organické hmoty a její kvalitu v orné půdě. Odběr vzorků půdy probíhal v lokalitě Starý Hrozenkov a Žítková, nacházející se v oblasti Bílých Karpat. Vzorky půdy byly odebírány v průběhu vegetačního období roku 2012 v měsíčních intervalech (duben až říjen) z hloubky 0 -- 30 cm. Pro určení obsahů přístupných kovů metodou AAS byly vzorky půdy extrahovány 2M HNO3. Stanovení množství půdní organické hmoty bylo provedeno oxidometricky (Cox), pro určení sledovaných frakcí půdní organické hmoty (humusových látek, huminových kyselin a fulvokyselin) byla použita metoda krátké frakcionace. Z výsledků analýz půdních vzorků bylo zjištěno, že zásoba všech sledovaných kovů byla v lokalitě Žítková nižší než v lokalitě Starý Hrozenkov. Podobně jako u kovů bylo také množství jednotlivých frakcí půdní organické hmoty v lokalitě Žítková nižší než v půdě Starého Hrozenkova. Na obou lokalitách byla zjištěna pozitivní korelace mezi obsahem Cox a téměř všemi sledovanými prvky. V půdě lokality Žítková byla zjištěna středně silná závislost kovů (r = 0,4339 -- 0,6675) na obsahu humusových látek v půdě a střední závislost Zn, Cu a Fe na fulvokyselinách. Ve Starém Hrozenkově byla střední závislost Pb, Ni a Mn na huminových kyselinách a středně silná závislost Fe na fulvokyselinách (r = 0,4459).
|
|
|
Změny obsahu humusu a půdní reakce na vybraných lokalitách Moravského krasu
Boráková, Iveta
Tato diplomová práce se zabývá obsahem humusu a reakcí půdy na vybraných lokalitách chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Bylo porovnáno 30 lokalit (10 orná půda, 10 trvalý travní porost, 10 les), Vzorky byly odebrány z povrchového minerálního horizontu v roce 2011 a 2013. V teoretické části je probrána problematika půdní organické hmoty a půdní reakce. Je zde také charakterizována oblast Moravského krasu. Praktická část obsahuje metody zpracování, výsledky, vyhodnocení a statistické a grafické zpracování. Průměrný obsah humusu stoupá v řadě: orné půdy < trvalý travní porost < les. Hodnoty v roce 2013 byly nižší než v roce 2011. Půdní reakce byla v roce 2011 u orné půdy, trvalých travních i lesních porostů velmi podobná. V roce 2013 byla podobná už jen u orné půdy a trvalých travních porostů, pod lesními porosty byla nižší. Hodnoty v roce 2013 byly nižší než v roce 2011. Na základě jednofaktorové analýzy rozptylu byl prokázán vliv druhu porostu na obsah humusu, ovlivnění půdní reakce druhem porostu prokázáno nebylo. Statisticky významný rozdíl byl prokázán mezi naměřenými hodnotami v roce 2011 a 2013, jak u obsahu humusu, tak i u půdní reakce.
|
|
|
Rozdílné mikrobiální aktivity v rhizosféře trav Festuca ovina a Calamagrostis epigejos
Filipová, Lenka
Diplomová práce "Rozdílné mikrobiální aktivity v rhizosféře trav Festuca ovina a Calamagrostis epigejos" se věnuje problematice klimatických změn a eutrofizaci prostředí a jejich vlivu na stabilitu vzácných stanovišť, konkrétně suchých acidofilních trávníků na území NP Podyjí. Cílem diplomové práce je prostudovat a shromáždit dostupné prameny týkající se interakcí půdních mikroorganismů a rostlinných kořenů ve výjimečných a chráněných xerotermních travinných ekosystémech, které jsou z dosud nevysvětlitelných příčin kolonizovány agresivní expanzivní třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos), čímž dochází k narušení jejich integrity a stability. Literární přehled se zabývá vysvětlením všech podstatných součástí problematiky -- koloběhy prvků v ekosystémech, poměr C : N, úloha mikroorganismů v půdě, význam mikrobiálních dějů v rhizosféře a v travinných ekosystémech obecně. V experimentální části byla potvrzena hypotéza, že stres suchem a eutrofizace prostředí vyvolá v systému rostlina -- mikroorganismy -- půda změny, které se projeví destabilizací systému, nárůstem úniku nitrátových a amonných iontů z půdy a ve změně kvantity i kvality nadzemní a podzemní biomasy kostřavy Festuca ovina.
|
|
|
Identifikace negativních vlivů působících na přírodní památku Pahorek
Sklenka, Marek
Drobné přírodní památky v zemědělské krajině jsou ohroženy řadou vlivů. K jejich ochraně je třeba identifikovat negativní faktory, které na ně působí. přírodní památka Pahorek v k.ú. Vážany u Vyškova je využívána jako extenzivní pastvina chráněná z důvodu vzácných druhů teplomilných rostlin. Na lokalitě bylo provedeno měření bazální respirace půd, obsah půdní organické hmoty v půdě spalováním a množství pohyblivých forem dusíku v půdě. Kontaminace území dusíkem z vnějších zdrojů nebyla prokázána, byly zaznamenány rozdíly v obsahu organické hmoty v půdě, způsobené pravdě podobně managementem v území. Měření bazální respirace prokázalo závislost na obsahu půdní vody v průběhu vegetace. Výsledkem průzkumu lokality a výstupů z laboratorních měření má být doporučení vedoucí k lepšímu nastavení managementu péče o chráněné území a zlepšení jejího stavu.
|
|
|
Dynamika vybraných chemických vlastností povrchových horizontů Velkomeziříčska
Musilová, Martina
Diplomová práce je zaměřena na změnu výměnné (pH/KCl) a aktuální (pH/H2O) půdní reakce a na změnu obsahu humusu na 15 různých lokalitách v oblasti Velkomeziříčska. Vzorky pro stanovení pH a obsahu humusu byly odebírány ve třech opakováních na podzim od roku 2011 do roku 2013 jako porušené z povrchového minerálního horizontu. Součástí práce jsou základní informace o půdní reakci, obsahu humusu, o způsobu stanovení a metodách vyhodnocení naměřených hodnot. Měřením bylo zjištěno, že průměrný obsah humusu v dané oblasti se pohybuje kolem 3,7 %. Tyto hodnoty odpovídají silně humózním půdám. Nejvyšší obsah humusu byl zaznamenán u lesních lokalit. Průměrná hodnota aktuální půdní reakce je 6,7 pro pole a louku a 4,2 pro les. Průměrná hodnota výměnné půdní reakce je 5,5 pro pole a louku a 3,3 pro les. Podle analýzy jednofaktorové variance je vliv termínu odběru vzorků na změnu pH/H2O i pH/KCl statisticky neprůkazný. Ale vliv lokality na změnu pH/H2O i pH/KCl je podle analýzy jednofaktorové variance statisticky průkazný. Statisticky neprůkazný byl vliv termínu odběru vzorků i vliv lokality na změnu obsahu humusu.
|
host ::
RSS.